Společné pádlování a troubení na řece Ohři jsme začali v Nebanicích, kam jsme se postupně všichni sjeli z různých koutů Čech. Hned na začátku jsme si zatroubili, trochu se vzájemně hudebně oťukali, porovnali sílu plic a vydali se na plavbu. Naše čtyři kanoe doprovázel po souši Marek s autem. Celou dobu o nás pečoval, abychom neměli hlad. Mazal svačiny na cestu, nakupoval jídlo a na táborovém ohni chystal kulinářská překvapení.
Počasí nám přálo, pršelo v noci tak akorát, abychom ráno za sluníčka vyrazili pěkně svižně a voda ubíhala. Nástroje se vezly většinou po souši, protože se zadáci starali o pravidelnou hygienu háčků. Ta probíhala hlavně při průjezdu šlajsnou nebo peřejí buď přerušovaně vodou přelévající se přes příď nebo celým ponořením do vody. V tomto případě vykonával očistu také zadák. Luděk si jednou trubku do lodě vzal a svým troubením bavil nejen nás a další proplouvající vodáky, ale i horolezce lezoucí po okolních skalách. A že se to pěkně po voleji neslo…
Společně jsme troubili ráno a večer podle situace přímo v táboře nebo více v ústraní. Zpočátku byli okolní vodáci trochu nedůvěřiví, ale rychle si zvykli, že je možné na vodě hrát nejen na kytaru. Snad se jim to naše všelijaké troubení nakonec i líbilo. Roztroubení, nácvik skladeb a korekce vedl nejzkušenější Evžen. Hráli jsme skladby hlavně ze zpěvníku Consonare. Většina z nás dost písniček znala a nováčkové Noemi s Rosťou do toho rychle vpluli. Všichni se také začali poctivě vyhýbat Klářinýmu stojanu na noty, který se v nečekaných okamžicích různě skládal, byť byl v unavených částech zafixován zavařovací gumičkou.
Při ranních a večerních pobožnostech, které vedl Filip jsme tradičně zpívali za doprovodu kytary. Večer jsme unavení padli do stanů, jen z nás nejzkušenější vodák a táborník Tonda spal po vodácku pod igelitem důmyslně vzepřeným o pádla. Původně s námi jel jako netroubící jedinec, ale plavbu po Ohři ukončil se zapůjčenou trubkou v ruce a odhodláním v srdci alespoň doma zkusit nějaký ten tón.
Ve Vojkovicích jsme ukončili naši plavbu zatroubením všech skladeb, které jsme doposud hráli a rozjeli se zpět do svých domovů s očekáváním a těšením se na další společné pozounové zážitky s přáteli z Consonare.