Ke kostelu patří varhany, to vám řekne skoro každý a proto se mnozí mohli divit, když šli v neděli 6.4. kolem evangelického kostela v Třebenicích a zevnitř se ozýval zvuk mohutného žesťového orchestru. Nebylo to náhodou a nebyla to mýlka. Už v biblických žalmech se píše: Hlahol Hospodinu, s doprovodem trub a polnic… (Ž 98). Trubky a polnice jsou v bibli nejčastějším hudebním nástrojem, který slouží při oslavách. Je tu dokonce jedna církevní tradice, zachovaná dost dobře v nedalekém Sasku, ve které se trubky, pozouny a jiné dechové nástroje stávají nedílnou součástí křesťanských bohoslužeb. Onu neděli v Třebenicích oslavovalo založení občanské sdružení Consonare – evangelické pozounové sbory. Začalo to před více než dvěma lety, kdy na jedné slavnosti farního sboru Českobratrské církve evangelické (ČCE) v Rumburku hráli pozounisté ze saského Jonsdorfu. Po vystoupení nabídli místním, ať si hru na dechové nástroje zkusí. To už bylo jen kousek od toho, domluvit se na pravidelných setkáních a pravidelném cvičení. Tak vznikl první český pozounový sbor. Církev je hlavně o společenství a při tomhle společenství bylo dost legrace, nového poznání, společného sdílení. Vznikla myšlenka nabídnout tuto aktivitu i dalším společenstvím. Rumburští sestavili projekt a za podpory českého ministerstva kultury a Fondu českoněmecké budoucnosti mohli na rok zaplatit lektora, který objížděl sbory ČCE v ústeckém a libereckém kraji a nabízel možnost hraní na dechové hudební nástroje. Tak vznikly pozounové sbory v Jablonci n.N, České Lípě, Třebenicích, Lounech, Chomutově. Někde je práce dál, jinde úplně na začátku. Pozounový sbor není profesionální těleso. Je to společenství lidí, mladých i starších, křesťanů i nekřesťanů, hudebníků i začátečníků. Všeobecně platí, že na dechový nástroj může hrát každý a do hudebního tělesa se zařadit téměř okamžitě. S rozrůstáním práce vznikla také potřeba koordinace celého projektu. Za tím účelem bylo, po vzoru ze Saska, založeno občanské sdružení, které by činost sborů podporovalo a organizovalo. Vybrali jsme mu jméno Consonare. To znamená něco jakou souzvuk, souznění, vytváření harmonie. A to nejen v oblasti hudební. Evangelické pozounové sbory jsou především o setkání a o společenství. Tak tomu bylo i v Třebenicích. Byla to vlastně akce na celý víkend. Od pátku společné zkoušení, setkání, rozhovory, sdílení, výměna zkušeností. A v onu neděli odpoledne, za účasti asi třicítky hudebníků z České republiky a z Německa, oslava, na které zazněly duchovní písně i intrády.